Cash pooling a jak ho využít
Cash pooling je jeden ze způsobů nakládání se zůstatky bankovních účtů. Dá se popsat jako bankovní produkt, který dokáže optimalizovat zůstatky na firemních účtech v rámci holdingu. Jeho hlavním přínosem je snazší přístup k peněžním prostředkům a snižování nákladů spojených s financováním podniku.
Proč cash pooling a pro koho je určen
Podniky je cash pooling používán ze čtyř hlavních důvodů:
- úspora finančních nákladů
- centralizace řízení likvidity + přehled o stavu peněžních prostředků
- vyrovnání kreditních a debetních účtů mezi zúčastněnými subjekty
- výhodnější úrokové sazby pro zúčastněné
Tento bankovní produkt není však pro každého. Cílovými klienty bývají velké společnosti, pro které je nabízen v několika variantách v závislosti na způsobu řízení. Zavedení celého systému může být časově i finančně náročné, takže je potřeba jeho efektivitu důkladně zvážit.
Typy cash poolingu
Základním kritériem členění cash poolingu je podle toho, jak dochází k přesunu peněžních prostředků mezi zúčastněnými.
- Reálný – jedná se o skutečné denní převody finančních prostředků mezi zapojenými účty a tzv. master účtem, který banka zřídí. Jinými slovy, jde o půjčku ve skupině, kdy se zůstatek cash poolingu nebude vykazovat jako „peněžní prostředky na účtech“ nebo „závazky k úvěrovým institucím“ ale jako „pohledávka či závazek ve skupině“ .
- Výhodou je minimalizace nákladů na úroky a poplatky ve srovnání s jinými způsoby financování, jsou zde však vyšší administrativní nároky na přípravu dokumentace a nastavení pravidel, zvláště v mezinárodním měřítku.
- Fiktivní – nedochází k reálnému převodu peněžních zůstatků účtů mezi zúčastněnými stranami. Převody probíhají fiktivně na stínový účet, kde banka vyrovnává na denní bázi debetní a kreditní zůstatky účtů.
- Výhodou je zvýhodněné úročení pro zapojené skupiny, minimální administrativní úkony (žádné interní zúčtovací položky) a nízké bankovní náklady (bez uskutečňování fyzických převodů peněžních zůstatků).
Jak postupovat?
Při plánování cash poolingu je potřeba zvážit výši sjednaných úroků. Podle ustanovení zákona o daních z příjmů § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. správce daně upraví základ daně o rozdíl mezi cenou sjednanou mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Jedná se o tzv. test obvyklé výše úroků.
Dále při zavádění cash poolingu je vhodné užití testu nízké kapitalizace dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) ZD. Jedná se o test, do kterého vstupují pouze úročené zápůjčky vůči spojeným osobám a výše poskytovaných úvěrů jednotlivým „členům“ by nemělo přesáhnout čtyřnásobek výše vlastního kapitálu podniku, kterému je poskytován úvěr. Pokud je vlastní kapitál záporný, jsou veškeré finanční náklady vyloučeny z daňově účinných nákladů.
Co dál?
Využití cash poolingu ve vaší společnosti bude otázkou pro Vašeho bankovního poradce, s jeho účtováním a vykazováním vám však rádi pomůžeme my.