Cash pooling a jak ho využít
Cash pooling je moderní nástroj na efektivní řízení finančních prostředků. Dá se popsat jako bankovní produkt, který dokáže optimalizovat firemní účty mnoha podniků, které mají jednoho vlastníka. Jeho hlavním přínosem je snazší přístup k peněžním prostředkům a optimalizace nákladů spojených s financováním podniku.
Proč cash pooling a pro koho je určen
Podniky je cash pooling používán ze čtyř hlavních důvodů:
- úspora finančních nákladů
- centralizace řízení likvidity + přehled o stavu peněžních prostředků
- vyrovnání kreditních a debetních účtů mezi zúčastněnými subjekty
- výhodnější úrokové sazby pro zúčastněné
Tento bankovní produkt není však pro každého. Cílovými klienty bývají velké společnosti, pro které je nabízen v několika variantách v závislosti na způsobu řízení. Zavedení celého systému může být časově i finančně náročné, takže je potřeba jeho efektivitu důkladně zvážit.
Typy cash poolingu
Základním kritériem členění cash poolingu je podle toho, jak dochází k přesunu peněžních prostředků mezi zúčastněnými.
- Reálný – jedná se o skutečné denní převody finančních prostředků mezi zapojenými účty a tzv. master účtem, který banka zřídí. Jinými slovy, jde o půjčku ve skupině, kdy se zůstatek cash poolingu nebude vykazovat jako „peněžní prostředky na účtech“ nebo „závazky k úvěrovým institucím“ ale jako „pohledávka či závazek ve skupině“ .
- Výhodou je minimalizace nákladů na úroky a poplatky ve srovnání s jinými způsoby financování, jsou zde však vyšší administrativní nároky na přípravu dokumentace a nastavení pravidel, zvláště v mezinárodním měřítku.
- Fiktivní – nedochází k reálnému převodu peněžních zůstatků účtů mezi zúčastněnými stranami. Převody probíhají fiktivně na stínový účet, kde banka vyrovnává na denní bázi debetní a kreditní zůstatky účtů.
- Výhodou je zvýhodněné úročení pro zapojené skupiny, minimální administrativní úkony (žádné interní zúčtovací položky) a nízké bankovní náklady (bez uskutečňování fyzických převodů peněžních zůstatků).
Jak postupovat?
Při plánování cash poolingu je potřeba zvážit výši sjednaných úroků. Podle ustanovení zákona o daních z příjmů § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. správce daně upraví základ daně o rozdíl mezi cenou sjednanou mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Jedná se o tzv. test obvyklé výše úroků.
Dále při zavádění cash poolingu je vhodné užití testu nízké kapitalizace dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) ZD. Jedná se o test, do kterého vstupují pouze úročené zápůjčky vůči spojeným osobám a výše poskytovaných úvěrů jednotlivým „členům“ by nemělo přesáhnout čtyřnásobek výše vlastního kapitálu podniku, kterému je poskytován úvěr. Pokud je vlastní kapitál záporný, jsou veškeré finanční náklady vyloučeny z daňově účinných nákladů.
Co dál?
Využití cash poolingu ve vaší společnosti bude otázkou pro Vašeho bankovního poradce, s jeho účtováním a vykazováním vám však rádi pomůžeme my.